Ivermectin, někdy nazývaný také invermektin, známý pod obchodními názvy Mectizan, Ivomec,Heartgard-30,… je léčivem avermektinové skupiny. Patří mezi významné makrocyklické laktony a zároveň i léčiva veterinární medicíny mající široký protiparazitárni účinek v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům jako jsou vši, střečci či zákožky.

        Konkrétně Ivermektin působí proti vývojovým i dospělým stádiím hlístic a členovců. Z nematodóz patří do indikačního spektra ivermektinu všechny důležité helmintózy zažívacího traktu a plic jako jsou askarióza, enterobióza, filarióza, ostertagióza, hemonchóza, trichostrongylóza, esofagostomóza, nematodiróza, toxokaróza, toxoskaróza, trichuróza, bunostomóza, diktyokaulóza, parafilarióza, protostrongylózy, chabercióza, onchocerkóza, paraskaróza, některé epidermální parazitární kožní choroby, včetně svrabu a jiné.

         Invermicin se váže na neuronální membrány, čímž způsobuje uvolňování γ-aminomaselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižuji přenos nervových vzruchů. Výsledkem je totální paralýza jak larvárního stádia parazita, tak jeho dospěle formy. Jedna dávka působí plný rok, během něhož se nemohou larvy přemisťovat v těle hostitele z kůže, kam jsou zanášeny při bodnuti hmyzím přenašečem, a nezpůsobují tak ani slepotu, ani nenapadnou jiné orgány v těle. Také vznik nové generace je na rok plně potlačen. Protože se však hlístice tohoto druhu dožívají 14 až 15 let, je léčbu nutno nejméně po tuto dobu trvale opakovat každoročními dávkami.

Nežádoucí účinky Ivermektinu bývají vzácné, ale... Při úhynu velkého  množství  parazitů najednou (onchocerkóza) se mohou objevit:

• otoky a svědění, 

• ospalost,

• únava, 

• závratě, 

• nevolnost, 

• vyrážka, 

• kašel,

• průjem, 

• dušnost,

• bolesti břicha. 

        Není doporučeno ten den řídit motorové vozidlo. Ivermektin nemá nepříznivé účinky na mužskou plodnost. Ivermektin se odbourává přes játra, vychází žlučovody a střevy, do 48 hodin je z těla vyloučen.

         Ivermektin se nedoporučuje během těhotenství. Ivermektin je kontraindikován u dětí do pěti let věku nebo u dětí vážících méně než 15 kg. Dále se nedoporučuje kojícím ženám a osobám s onemocněním jater nebo ledvin.

        Jednotlivá terapeutická dávka pro injekční a enterální podání je 0,2mg/kg živé hmotnosti. Užívá se před jídlem, tedy na lačno. Dávka se opakuje nejméně 6 až 8x po sobě, zprvu po třech dnech, později po týdnu. Toto dávkování stačí pro lehce nemocného. Pro vážnější diagnózy jako alergie, astma bronchiale, revmatická artritida, atopický ekzém,… je dobré zvážit dlouhodobou kúru, 10 až 20 dávek (jedna dávka každý třetí den). Doporučuje se vysoký příjem tekutin. Po roce je vhodné zkontrolovat přítomnost mikrofilárií v těle.

Při manipulaci s ivermektinovými přípravky je třeba dodržovat hygienická opatření.

        Hlavním problémem je neurotoxicita, která se může projevit jako deprese centrálního nervového systému a následnou ataxí. Vzhledem k tomu, je zde riziko, když je ivermectin podáván spolu s dalšími léky. Mezi tyto léky patří statiny, inhibitory proteáz HIV, mnoho blokátorů kalciových kanálů, glukokortikoidy jako je dexametazon, lidokain a benzodiazepiny.